V buněčné kultuře znamená Cell Harvesting sběr buněk z kultivačních povrchů a jejich izolaci v kultivačním médiu. Sběr buněk může také sloužit při získávání buněk z tkání v organismu, jako jsou buňky kostní dřeně, které pak mohou být kultivovány pro výzkum nebo transplantovány při léčbě některých onemocnění.

 V tomto procesu pracuje vývěva s buněčným kombajnem.

Buňky získané z lidské krve a lidských tkání se používají v základním biologickém výzkumu, u mechanismů nemocí a k vývoji a testování léčebných postupů. Sběr buněk v organismu začíná biopsií, která může být v závislosti na typu tkáně prováděna aspirační jehlou, skalpelem, punčovou biopsií nebo laserem. V případě buněčné terapie jsou získané buňky léčebným mediem, ale mohou být nejprve kultivovány a poté odebrány z buněčné kultury před podáním pacientovi.

Sběr buněk se provádí ve výzkumných laboratořích, aby se obnovilo kultivační médium, nebo aby se buněčné kultury rozdělily do více kultivačních misek nebo baněk. Buňky jsou také sbírány před analýzou nebo extrakcí buněčných materiálů.

Vývěvy pro Cell Harvesting

Pístová vývěva WOB-L Welch™ 2585B-50  je ideální řešení pro cell harvesting. Dosahuje vakua do 60 Torr (27,6 „Hg). Řešení obsahuje vakuový regulátor a měřidlo pro jednoduché nastavení a sledování úrovně vakua.

Modely Welch™ 2562C-02 a 2562Z-02 jsou řešením pro Cell Harvesting. Nejsou vhodné pro použití s chemikáliemi, se vstupním odlučovačem, bez kondenzátoru, maximálním vakuem 10 Mbar, průtokem 57 l/min a nejsou v souladu s ATEX. Dodávány jsou bez integrálních ventilů na plynové předřadníky. 

Procesy používané pří pěstování buněčné kultury

Odstředění

U buněk, které jsou pěstovány v suspenzi, může být odstředění prvním krokem při sběru buněk. Musí být vyvinuta dostatečná odstředivá síla, která způsobí to, že se husté pevné buňky shromažďují na dně centrifugační zkumavky, ale ne taková, aby zničila buněčné membrány. Diskové komplexy odstředivek, původně vyvinuté pro mlékárenský průmysl k oddělení tuku z mléka bez stříhání tukových částic, byly použity pro sběr buněk buněčné kultury, protože jsou šetrné k buňkám, které jsou zvláště citlivé na stříhání. Na jejich základě se Culturefuge od Alpha Laval stala první plně hermetickou odstředivkou buněčných kultur navrženou speciálně pro buněčnou kultivaci u savců. V tomto systému tekutina z buněčné kultury vstupuje do odstředivky dutým vstupem, kde se postupně zrychluje, když se pohybuje směrem nahoru k svazku disků, což je rotující miska odstředivky, kde jsou buňky odděleny od kapalného kultivačního média. Kapalina vytéká ven z horní části misky, zatímco pevné látky jsou vypuzovány přerušovaně na okraj misky. Tyto typy systémů umožňují nepřetržité oddělování buněk bez kontaktu s vnějším prostředím.

Hloubková filtrace

Hloubkové filtry jsou vyrobeny z porézního filtračního média, které zachycuje částice nebo buňky v celém médiu, spíše než částice, které zůstávají pouze na povrchu. Hloubkové filtry mohou nahradit odstřeďování jako způsob zachycení buněk nebo mohou být použity jako druhý krok po odstředění. Hloubkové filtry mohou být malá zařízení pro jedno použití, která jsou připojena k čerpacímu systému, nebo to mohou být průmyslové hloubkové filtrační systémy. Filtry se propláchnou pufry, aby se odstranily volné částice, a aby se navázaly vazné buňky. U hloubkových filtrů průmyslové velikosti jsou ploché listy vrstveny a naskládány do kazet uvnitř pouzder z nerezové oceli.

Separace buněčných kultur

Před odstředěním nebo filtrací musí být buňky, které přilnou k povrchům, nejprve odděleny. Mechanické odpojení buněk seškrabáním je rychlé, ale může ohrozit životaschopnost buněk a nemusí být v průmyslovém měřítku proveditelné. Trypsin a proteázový enzym běžně používaný v laboratořích pro tento účel, funguje tak, že štěpí aminokyseliny lysin a arginin v proteinech, které interagují s povrchem podpory. Trypsin je separován ze slinivky břišní u prasat, ale existují i disociační činidla buněk bez živočišného původu. Trysinizace je často doprovázena třepáním, kombinujícím mechanické a chemické metody. V mikrofluidních systémech, kde jsou buňky kultivovány na vnitřních stěnách kanálů, vede silný tok tekutiny, který prochází skrz k oddělení. Tato metoda však způsobuje významné poškození buněk. Neenzymatická ošetření, jako je EDTA nebo citrónový solný roztok, jsou šetrná k odloučení. Termoreaktivní buněčné kultury jsou potaženy polymerem (N-isopropylakrylamid pNIPAAm) a buňky se po změně teploty oddělí. Podobně lze k uvolnění buněk mimo nosiče použít polymery citlivé na pH, jako je chitosan, elektro-responzivní substráty a foto-responzivní substráty.